Zřejmě by jsme měli začít co nejjednodušeji. Co je to vlastně paketová síť. Je to systém navzájem propojených prvků podporující směrování (flexnet routing) potřebných paketů pomocí protokolu AX.25. Abychom se do této sítě nějak dostali musíme splnit několik podmínek. Nejdříve je to samozřejmě platná radioamatérská koncese minimálně třídy D, pak nějaký počítač (postačí i muzeijní typy založené na procesoru 80286 s 1MB paměti), modem (Baycom, Manchester či TNC), TRX pro pásmo 2m (144 MHz) nebo 70cm (430-440 MHz) a znát vstupní frekvenci nejbližšího vyhovujícího nódu. Tuto frekvenci je možno zjistit buď na těchto stánkách v sekci seznam nódů nebo se zeptat jiného radioamatéra, který se na paketu již vyskytuje. Nyní je třeba si vybrat nějaký rozumný komunikační program. Pro ty, kteří nejraději pracují v DOSu nebo na pomalejším počítači, doporučujeme například software Graphic Packet (1.63). Pro ty ostatní jmenujme například WinPacket, WinGT nebo Paxon. Pokud toto všechno máme můžeme se směle připojit na náš první nód. Jak vypadá takové připojení na nód vidíme z následujícího obrázku.

Nyní se můžete připojovat na další nódy (C) či jiné prvky paketové sítě nebo zkusit použít místní příkazy pro seznam a stav linek (L), portů (P), aktivních uživatelů (U) a tak dál. Dalším pro nás zajímavým zařízením je BBS (od zkratky Buletin Board System). Jedná se o systém vzájemného zasílání osobních a diskusních zpráv. Diskuse probíhají v různých rubrikách jejichž název již napovídá, o čem se zde jedná především (např. OKINFO, CRK, AMASW, RSYS, ...). Jestliže se na BBS připojíte (z OK0NH příkazem C OK0PHL) zobrazí se vám například takovéto uvítací hlášení.

Pro skalní příznivce dalekých spojení byl vytvořen systém DX clusterů, které jsou navzájem propojené. Jejich princip je velmi jednoduchý. Pokud posloucháte DX a slyšítě nějakého vzdáleného radioamatéra nebo klubovou stanici, odešlete o tom informaci tomuto Clusteru. Ten pak zařídí, že se tato dostane ke všem aktuálně připojeným uživatelům. Je to vlastně takový pomocník zprostředkující informace o právě používaných kmitočtech. Původním záměrem bylo zprostředkovávat informace o spojení na krátkých vlnách (KV), ale sem tam se objevují i informace o stanicích na VKV.

Jestliže se z nódu chcete dostat někam dál, například na jiný kontinent nebo jen z důvodu výpadku páteřní rádiové linky na druhou stranu republiky, je možno použít tzv brány - gateway. Mezi tyto systémy se řadí obecně programy na bází JNOS/TNOS. Dají se většinou poznat podle umístění písmene G v názvu, např. OK0NGB). Ty využívají zpravidla internetové sítě ampr.org pro vzájemné propojení. Jak vypadá takové připojení z hlediska uživatele je vidět z následujícího obrázku.

Další samostatnou kapitolu by zřejmě měly tvořit tzv. WX stations - tedy zařízení s jejichž pomocí se monitorují meteorologické údaje. Podle typu použitého vybavení se získávají data teploty, rychlosti a směru větru, tlaku a tak dál. Poslední obrázek ukazuje stav OK0WXO, který používá běžný software pro nód (PC/Flexnet). Potřebná denní data jsou k dispozici po zadání příkazu A (tedy Actual). Systém nabízí informace o teplotě, rychlosti a směru větru aktualizované co 10 minut. Tyto údaje jsou dostupné vždy od půlnoci akutálního dne.